Procesí "Za křížem" ve Velkém týdnu

Křesťanská duchovnost znala během celé své historie spolu s liturgií formu uctívání Boha, kterou nazýváme lidovou pobožností, která se v centrální části ostrova zachovala dodnes. Pašijová tradice na celém ostrově, zvlášť v jeho centrální části se nejlépe ukazuje v procesí "Za křížem", církevními písněmi (Pláč Panny Marie) a modlitbami. Víra je již po staletí hluboce vetkána do duše ostrovního člověka. Na začátku nemá klér zvláštní úlohu, lidoví zpěváci se vybírají ad hoc, zpívají se prastaré lidově sborové pašije. Procesí má vyjádřit význam lidového křesťanského společenství, které je vidět i dnes.

První zprávu o procesí "Za křížem" nacházíme v návštěvě biskupa Milania v roce 1658. On zapsal, že procesí začalo mnohem dříve a probíhalo od Velkého pátku ráno nebo po půlnoci. Dnes procesí "Za křížem" začíná ve 22 hod. na Zelený čtvrtek, trvá 8 hodin, je dlouhé asi 22 km a zahrnuje šest farností: Jelsu, Pitve, Vrisnik, Svirče, Vrbanj a Vrbosku.

V čele procesí jde člověk, který je bos nebo v ponožkách a nosí kříž pokrytý průhledným černým závojem. On má i své pomocníky, doprovod, zpěváky a odpovídající, kteří zpívají Pláč Panny Marie, nosiče "paškálu" (velké svíce) a „batištradu“ (vůdce procesí). Všichni jsou oblečeni do tunik bílé barvy. K hlavním osobám procesí se připojuje velké množství věřících z celého ostrova a hostů a všichni nosí svíce a růžence. Ostatní obyvatelé a mnozí hosté očekávají procesí z dalším míst a společně s nimi v kostele poslouchají zpěv a účastní se modliteb.

R. Kupareo (1914 - 1994), dominikánec z Vrbosky, který působil dlouhá léta v Chile ve svém románu "Baraban" (1943) popisuje překrásně procesí:

"Prochází kříže za jasné dubnové noci. Prochází již po staletí jako symbol nepřestávající oddanosti a víry. Prochází stejnými cestami, stejnými stráněmi. Léty neztratily své kouzlo ani hluboký význam".

Procesí "Za Křížem" bylo nedávno zařazeno na seznam nemateriálního kulturního světového dědictví UNESCO.